Kdy začít s chlapem společně žít?
Častá situace. Oba se milujete, chcete spolu být každou chvilku, nějaký ten čas už se znáte a rádi byste s ním už bydlela pod jednou střechou. On o tom ale pořád ne a ne začít.
Ale kdy je ta pravá chvíle to udělat? A jak o tom začít mluvit, pokud on stále mlčí?
Dokážu se vžít do vaší kůže. Strašně byste ráda, aby za vámi přišel a nabídl vám společné bydlení, ráda byste aby to celé byl vlastně jeho nápad. Jenže my ženy, pokud vztah myslíme vážně, řešíme všechno opravdu až moc vážně a hlavně co nejrychleji. A to je chyba.
Muži se hlavně nesmějí do ničeho nutit!
Pokud muži řeknete, že ho milujete, nemůžete bez něj žít, a proto byste s ním chtěla trávit každou chvilku a nejlépe jste se k němu nastěhovala (nebo on k vám), lekne se a uteče. Tohle oni nechtějí slyšet. Nechtějí slyšet že bez nich nemůžete dýchat a že se třesete až mu každý den budete předvádět svoje kuchařské umění a prát trenýrky. I když si každý muž podvědomě tohle samozřejmě přeje, nejlépe by bylo, pokud by to byl jeho vlastní nápad.
Kdy se sestěhovat?
Já osobně bych nikdy nešla bydlet s mužem, se kterým bych nechodila alespoň půl roku. Myslím si, že po půl roce už je možnost, že máte svůj protějšek alespoň trošku prokouknutý a vyhnete se zklamání z vašich vysněných avšak nereálných představ.
Určitě pokud se na něco takového chystáte, je dobré u svého vyvoleného alespoň párkrát přespat, abyste prokoukli alespoň trošku jeho styl bytí. Velmi vhodné je také jet s ním na dovolenou. Čím delší dovolená, tím lepší a vy si alespoň uděláte obrázek o tom, zda jste schopni vydržet spolu 24 hodin denně.
Ale i tak společné a spokojené soužití není zaručené tím, že spolu vydržíte 14 dní někde u moře, zvláště v počátečních fázích vztahu, když sotva vylezete zpod peřin.
Pokud si nejste zcela jistá, jestli je dobré nad něčím takovým vůbec uvažovat, zkuste porovnat klady a zápory.
Klady společného soužití:
- jste se svým milovaným spoustu času
- zjistíte, jestli si v životě budete vyhovovat
- sledujete jeho zvyky každý den
- poznáte, jestli vám bude v domácnosti pomáhat, nebo nechá vše na vás
Zápory společného soužití:
- brzy se okoukáte
- z vašeho vztahu se brzy stane stereotyp
- najednou uvidíte přítele i v jiných ne tak příjemných situací (nebo i on vás) - krkání, prdění, dloubání v nose a "nepříjemného zápachu na wc"
- přestanete se milovat každý den, protože ne vždy budete odpočatí, v dobré náladě, navonění
- časem začnete řešit i nějaké ty spory mezi sebou, protože ty jsou v každém vztahu
- ne vždy na svého přítele nebudete mít náladu, ale on tam bude a nemůžete před ním utéci
I když přes to všechno do toho chcete jít, a on se ne a ne vyjádřit, zkuste mu to nabídnout sama. Počkejte na vhodnou chvíli (o samotě v dobré náladě, ve chvíli kdy je ochoten povídat si o vás dvou) a prostě řekněte, že přemýšlíte o společném bydlení. Pak už jen počkáte na jeho reakci.
Držím vám palce s vaším sestěhováním a mnoho úspěšných nových společných životů!
Budu ráda když se se mnou podělíte o vaše zážitky, kdo z vás dvou a při jaké příležitosti to nabídl?
Komentáře
Přehled komentářů
Zemřela mi maminka. Syn se rozešel se svoji dávnou přítelkyní. Ihned si našel novou lásku a ta se beze studu po měsíčním vztahu pohybuje po bytě mé zemřelé maminky jako kdyby byl její-nemá problém sama si otevřít skříňky, špajz, lednici prostě nic. Prostě tam vyvařuje jak v restauraci. Pohyb v kuchyni, která byla nedávno ještě mé maminky mě silně zraňuje. Nechápu jak může být někdo tak necitlivý a drzý. A nerozumím ani synovi-babičku měl moc rád a teď je jak vyměněný. Je mi z toho nevolno.
Moc brzy
(Iris, 4. 2. 2014 9:04)Včera mi přítel řekl, že by se mnou rád bydlel. Je to na mě brzy, po 3 měsících vztahu. Rozhodl se po týdnu na horách, že mě nikdy nechce ztratit. Krásně se to poslouchalo :-) Ale bude si muset počkat alespoň do léta :-D
Taky moc brzy
(Karkulka, 17. 4. 2016 23:42)